Vše začíná porodem
Střevo je orgán zásadní pro naše zdraví. Bakterie, které v něm žijí, mají hlavní slovo při boji se všemi infekcemi. A to je teď na podzim opravdu aktuální.
Nosní sliznici, ústní dutinu, pokožku, dýchací cesty, močový a pohlavní systém a především střeva osidlují bakterie, viry, kvasinky a další mikroskopické houby, jednobuněční prvoci i jiné mikroorganismy. Souhrnně se jim říká mikrobiom. Může jich výt ve střevech až sto miliard a okolo tisíce druhů, dohromady váží kolem dvou kilogramů.
Pečujte o bakterie
Jak upozorňují odborníci z České mikrobiomové společnosti, zdraví prospěšné bakterie nejenže tvoří pro naše tělo důležité látky, alel i významně komunikují s naší imunitou a utvářejí ji k obrazu svému. O imunitě se až v 70 % rozhoduje právě ve střevu. Pokud se o své "hodné" bakterie, které chrání naše zdraví, nestaráme, koledujeme si o malér v podobě nejrůznějších onemocnění, jako jsou střevní záněty a infekce, srdečně-cévní potíže, obezita, cukrovka, astma, alergie, demence, onkologická či duševní onemocnění
Křehká rovnováha
"Mikrobiom žije zcela přirozeně se svým hostitelem, velmi citlivě ale reaguje na různé vlivy životního prostředí, na stravu i léky. Jakmile se naruší jeho rovnováha, ihned pocítíme následky na svém zdraví. Biologicky aktivní látky, které mikroorganismy v tle uvolňují, totiž ovlivňují náš imunitní systém," vysvětluje profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, předsedkyně České mikrobiomové společnosti.
V trávicím traktu žije na sliznicích přes sto bilionů mikroorganismů.
Co musíte vědět o mikrobiomu
Stejně jako kdekoliv na světě ani v našich střevech nevládne jen absolutní dobro. Víte, podle jakých zákonitostí tento mikrosvět funguje a co drží zlo na uzdě? Všechno začíná už ve chvíli porodu.
K dobré kondici střeva přispíváme významně tím, jak se stravujeme a které bakterie tím krmíme. V organismu zdravých lidí obvykle žije vysoký počet různých kmenů bakterií. Vyšší počet znamená větší různorodost, neboli diverzitu. Pestré složení naší stravy je důležité kvůli pokrytí veškerých potřeb našeho organismu a rovněž pro udržení pestrosti bakterií ve střevu. Ve střevu nemáme jen "hodné", zdraví prospěšné mikroorganismy, ale i škodlivé bakterie, patogeny. Pokud je bakteriální osídlení střeva v rovnováze, posiluje naše zdraví a patogeny jsou přítomny v malém množství a pod kontrolou. Jestliže ale nastane nerovnováha, odborně se jí říká dysmikrobie, zdraví je oslabeno, a při déletrvající bakteriální dysbalanci dokonce ohroženo. To, jak nás bude mikrobiom ovlivňovat, máme hodně ve svých rukou.
Vše začíná porodem
Kolonizace zažívacího ústrojí mikroorganismy začíná ještě před narozením. "Děti narozené císařským řezem mají druhově poněkud jiný mikrobiom než děti porozené přirozeně. Střevo plodu v děloze je sterilní a mikroby se dostávají do střeva novorozence až během porodu z porodních cest matky, což se neděje u novorozence porozeného císařským řezem. Tomu je třeba věnovat po porodu pozornost. U dětí, které přišly na svět císařským řezem, se zvyšuje riziko některých poruch či onemocnění," říká celostní lékař Bohumil Ždichynec ze společnosti Vegall Pharma. A dalším důležitým momentem pro osídlení střeva dítěte zdraví prospěšnými bakteriemi je kojení.
Víte, že lidský mirkobiom má bezpočet variant i u jediného člověka? Různé části těla mají svůj typický mikrobiom a navzájem se liší jak hustotou osídlení mikroorganismy, tak skladbou. Rozlišují se například mikrobiom kožní, který se může dál dělit podle umístění na sušších či vlhčích částech lidského těla, mikrobiom v ústech, vaginální nebo nejbohatší komunita - mirkobiom střevní. Pro konkrétního jedince je pak jeho mikrobiom stejně typický jako například otisk prstu.
Více najdete na mikrobiom-cms.cz
